Dům z krčkového zdiva má skvělé izolační vlastnosti, je nehořlavý a cenově dostupný

Redakce | Pátek, 07. červen 2024 |

Už jste někdy viděli takový dům? Vypadá zvláštně – na jeho vnější omítce se rýsují trámy konstrukce jako na hrázděné stavbě, ale výplň není z cihel. Ze zdí vystupují letokruhy a tvary řezných ploch polínek, někdy výrazněji, někdy méně. Z dálky a pro neznalého pozorovatele vypadají takové stěny jako pečlivě obložené dřevěnými plátky, jenže při bližším pohledu zjistíte, že nejde o dekoraci, ale čistě funkční prvek. Polínek bylo využito jako výplně. Odborně se takové technice říká krčkové zdivo.

Stavění domů z polínek se díky zájmu stavitelů o ekologii, funkčnost a cenovou dostupnost vrací do popředí zájmu zatím hlavně v zahraničí. Největší úspěch má dnes v Americe, kde se díky jeho propagátorům stává zajímavou alternativou k ostatním stavebním postupům. Nejde ale o nic nového. Prvotní technika krčkové výplně stavební konstrukce na našem území pochází ještě z pravěku, neboť je starší než cihla.

Později byla využívána zejména chudšími vrstvami obyvatelstva, protože polínka měkkého dřeva byla podstatně dostupnější a levnější. Spojovala se dohromady speciálními hliněnými nebo maltovými směsmi a ošetřovala vápenným nátěrem. Takové domy je možné ještě dnes najít v Krkonoších, kde jsou datovány do závěru 18. století. Do dnešní velmoci krčkových staveb USA tuto techniku zanesli v 19. stol. právě imigranti z Rakouska-Uherska.

Co je ale hodně zajímavé, jsou vlastnosti stavby jako celku. Jak bylo zjištěno a změřeno, správně postavený krčkový dům má skvělé izolační schopnosti, je v podstatě nehořlavý, hmyz se mu obloukem vyhne, zároveň je ale cenově dostupný a ekologický. Ke stavbě se totiž využívá nízkonákladový materiál – palivové dřevo ve formě špalků či dokonce silnějších větví.

Krčkové zdivo je forma zdění budovy, která se skládá z pokládání celých nebo štípaných špalků po šířce do pojivového lože. Samonosná konstrukce budovy je zhotovena z dřevěných trámů. Při pohledu na stěnu z krčků jsou konce kulatiny jedinou viditelnou částí dřeva.

obr.: Šikovným skládáním celých kulatin a štípaných polínek může vzniknout nevšední estetický prvek. Foto: Karel Lehmert

Jaké dřevo je nejlepší?

Ačkoliv by se mohlo zdát, že nejvhodnějším dřevem je dřevo tvrdé, opak je pravdou. Tvrdá dřeva mají tendenci vlhkem, přenášeným z pojivové maltové směsi, bobtnat a trhají spoje. Vznikají tak spáry, kterými dovnitř pronikají parazité i vlhkost. Jako ideální materiál se ukázala dřeva měkká, v našich podmínkách třeba borovice či modřín.

Obtížně se shání dostatečně vyschlé palivové dříví, proto je vhodné po prvotní stavbě výplní provést přespárování dilatační cementovou hmotou, např. lepidlem na dlaždice. Ačkoliv naši předci spárovali vždy po zimě a před zimou, právě využití moderních dilatačních cementových hmot tuto nutnost omezuje jen podle potřeby stavby v závislosti na počasí i kvalitě dřeva. Následné přebroušení celé plochy dokonale zahladí povrch včetně řezných ploch krčků, ochrání povrch před povětrnostními vlivy a hmyzem a tím zamezí jejich vlivu. Ve vlhkém prostředí lze celou zeď ještě přetřít vápenným mlékem, které penetruje stavbu a dále zlepší její odolnost.

obr.: Stavba krčkového domu vyžaduje pečlivou přípravu nosné konstrukce, samotné vyzdívání krčky si pak může stavebník realizovat sám a zapojit vlastní fantazii a um ve skládání polínek. Foto: Karel Lehmert

Celodřevěná konstrukce

Důležitým prvkem stavby je základní celodřevěná konstrukce. Ta je vždy samonosná, v meziprostorech vyplněná dřevěnými špalky, spojenými pružným stavebním pojivem. Jako pružné stavební pojivo s vhodnými dilatačními vlastnostmi se používá buď jílovitá hlína s organickou složkou a brusem, maltové směsi s organickou příměsí nebo dilatační cementové směsi. Tak je zaručena homogenní tepelná roztažnost i absence tepelných mostů – tedy vynikající vlastnosti. Zdvojení stěnových výplní s proložkou izolace umožňuje komfortní bydlení v takových stavbách i v klimatu Aljašky.

Důležité zásady konstrukce krčkové stavby:

• dostatečně vysoká podezdívka s dobrou tepelnou izolací,
• důkladné odizolování základů od samotného zdiva,
• dlouhé převisy střechy i parapetů,
• použití odkorněného vyschlého zdravého měkkého dřeva.

Původní a moderní přístup ke stavbě

Původní pojetí konstrukce ukládá příčně krčky do dvou maltových lůžek – jedno maltové lože je vnější strana stěny, druhé lože je stěna vnitřní. Prostor mezi oběma loži pak vyplňuje izolační materiál (například piliny, hobliny nebo jiný odpadní materiál, který se běžně k izolaci využíval). Síla zdi je určena délkou použitých krčků.

Modernější pojetí, vhodné pro chladnější a vlhčí podnebí, je založené na homogenní vnější krčkové zdi izolované paropropustnou membránou, nakryté izolačním materiálem s vedenými rozvody se záklopem z vnitřní strany. Vhodné je použití cementotřískových desek, které na rozdíl od sádrokartonových desek mají obdobné dilatační vlastnosti jako krčkové zdivo. Tím se zlepší možnost údržby, sníží potenciál k rozvoji plísní a omezí rozvoj sekundárních prasklin vnitřních zdí.

Všude je ale nejdůležitější dobrá izolace od terénu – zejména obložení spodní části zdí proti odskoku deště a vzlínání vody. V závislosti na klimatickém pásu i místních zvyklostech se řeší jak založením nad terénem se vzduchovou mezivrstvou, tak i kamennou podezdívkou.

obr.: Modernější postup stavby krčkového domu spočívá ve stavbě vnější zdi a jejím obložením izolačním materiálem, kterým je možné vést veškeré vedení. Vše je pak zakryto dřevocementovými panely. Foto: Karel Lehmert

Proč krčky nevlhnou a nehnijí?

• řezné hrany fungují jako knot odvádějící vlhkost, když krčky zvlhnou, např. šikmým deštěm, rychle samovolně vyschnou.

Ekologické a levné řešení stavby

Při stavbě domu touto technologií je největším benefitem až absolutní environmentální přizpůsobení. Stavba ze dřeva, vyplněná dřevem. Největší příznivci ekologie si mohou udělat mezizední izolaci z přírodních materiálů, použití moderních izolantů (např. minerální vaty) pak nabízí výhodu využití neviditelného komfortu. Jednoduchost stavby též umožňuje krátké technologické termíny a okamžitou obyvatelnost.

Stavbu je možní částečně realizovat svépomocí, ale je k tomu potřeba mít po ruce odborníka s dobrými znalostmi tesařského řemesla. Konstrukce pružné vazby základního rastru totiž vyžaduje aplikaci starších tesařských technik. Na nadšeném staviteli je pak dozdění krčkových výplní podle vlastní fantazie i s pomocí dekorativních technik z barevných skleněných lahví, kamenů, řezů pařezů apod. Díky tomu je možné výrazně snížit náklady na stavbu a současně učinit stavbu designově jedinečnou.

Foto: Karel Lehmert

Nehořlavá dřevostavba

Výhodou krčkových staveb je až výjimečná nehořlavost – vhodné ošetření tradičními metodami a zejména orientace výplňového dřeva naležato, spolu s kompletním zakrytím nosných struktur, činí stavbu výrazně hůř hořlavou než standardní zděný dům. Americké testy šíření plamene ukázaly, že krčkovému domu trvá 2 dny, než shoří. Modernější sendvičová konstrukce, jednoznačně vhodnější pro prostředí ČR, umožňuje mít zhruba za dva měsíce postavený celý dům. Specifickou estetiku zajistí využití vnitřního krčkového zdiva do vybraných pohledových zdí.

Legislativa: V průběhu projekčních i stavebních prací nebyly zaznamenány žádné komplikace ani legislativní překážky krom nezvyklosti způsobu stavby. Foto: Karel Lehmert

I krčková stavba má svá negativa

Vlastnictví takového domu přináší netušené kouzlo – i netušené okamžiky, které jiný dům nenabídne. Především na stavebníka čeká nutnost edukovat všechny zúčastněné i úřady – od projektanta, přes vyjádření k požární bezpečnosti, až po stavební úřad. Samotná stavba vyžaduje po svém budoucím majiteli nalézt vhodnou skladbu řemesel a kvalifikovaného stavebního dozoru, neboť moderní stavební postupy se diametrálně liší od těchto historických metod. Potřebná je též každoroční údržba nátěrem vápenným mlékem (nebo jinou alternativou, ovšem paropropustnou, protože krčkové zdivo musí dýchat).

Někdy je také potřebné přespárování, vyschneli některý krček jinak než ostatní. To všechno ale stojí za možnost bydlet v domě, který je vůči přírodě přátelský, na pohled hezký a zevnitř až nečekaně příjemný. Ideálně v kombinaci se zelenou střechou je interiér krčkového domu v létě příjemně chladný a v zimě kvalitně izoluje. Zelené střeše je také nakloněná vysoká nosnost krčkové stavby.

Foto: Karel Lehmert

Autor článku: Martina Máta Nosková a Karel Lehmert pro časopis sruby&ROUBENKY

Hodnocení uživatelů: 5 / 9
Líbil se Vám článek?18